Tajuplná tabulka ASCII
Pokud s počítači pracujete troku více, nebo nějaký ten pátek, jistě jste se setkali s pojmem, nebo spíe se zkratkou ASCII. V následujícím krátkém článku se vám to budu snait vysvětlit a s touto zkratkou, která byla vytvořena v roce 1968, vás seznámit.
Začnu samotným vysvětlením zkratky ASCII. Jedná se o zkratku věty American Standard Code for Information Interchange, co v překladu znamená Americký standardizovaný kód pro výměnu informací. Je to tady jakási sada (chcete-li tabulka) základních standardních znaků, která jasně definuje znaky, číslice, písmena a speciální písmena, pouitelná v datové a elektronické komunikaci. ASCII kód obsahuje 256 znaků, přičem prvních 128 znaků je zcela standardizováno téměř pro vechny hardwarové platformy a operační systémy a dalích 128 znaků je určeno pro dalí vývoj hardwarových a softwarových výrobců. Tyto znaky se rovně pouívají jako znaky dalích národních abeced nebo pro psaní rámečků. Nutno dodat, e z prvních 128 znaků je 32 znaků (tj. 0-31) vyhrazeno pro řídící kódy a tudí nepředstavují tisknutelné znaky.
Protoe tento rozsah 256 znaků nestačí pro vechny národní abecedy, (nejsou tam například české háčky a čárky) bývají tyto znaky často programově měněny za znaky národní abecedy. Pro četinu se navíc pouívá více rozliovacích systémů, kterým se říká kódování, co celou situaci značně komplikuje. Jedná se hlavně o rozliování s kódovými stránkami Kamenických, Latin 2 a kódovou stránkou CP1250. Při pouívání českého jazyka je třeba rozliit dvě věci: jednak samotnou instalaci četiny, kdy se na obrazovce zobrazují české znaky a za druhé vypínání a zapínání četiny při psaní na klávesnici. Ve Windows je situace komplikovanějí, protoe ve Windows se pracuje a píe pomocí fontů. Ty, které umí česky, poznáte jednodue, za jejich názvy je koncovka CE. A to není vechno, dalí problémy jsou s tiskárnami. Tedy předevím s těmi, které tisknou v textovém reimu, co jsou tiskárny jehličkové. Dnení moderní kancelářské a domácí tiskárny tisknou v grafickém reimu, take mnoho problémů s diakritikou odpadá, protoe znaky tiskárny nerozliují jako text, ale jako grafický symbol. O těchto problém tento článek není, take do problematiky tisků a fontů se poutět nebudu. Snad někdy v jiném článku. :-)
Pokud si ale myslíte, e problémy s diakritikou a zobrazováním různých znaků vás budou provázet navdy, nezoufejte. Není tak zle. Technický vývoj rychle postupuje a vylepuje se také kódování. Nejmodernějí textové editory a dokonce také internetové stránky pomalu přecházejí na kódování Unicode. Jedná se o kód, u kterého jeden znak zabírá 2 bajty, co není jen 256 znaků, ale rovnou 65536 znaků (256x256), co by mělo být pro vechny znaky národních abeced zcela dostačující. Výsledný dokument ale také bude, co do velikosti, dvojnásobný.
A nyní jedna rada na závěr. Mějte neustále na paměti, e je nutné si vdy dávat při psaní dokumentů nebo e-mailů pozor na to, jaké kódování momentálně pouíváte. Vdy se musí kódování shodovat, jinak bude text nečitelný!
ASCII tabulka
NUL | 0 | SP | 32 | @ | 64 | ` | 96 | | 128 | 160 | Ŕ | 192 | ŕ | 224 | |
SOH | 1 | ! | 33 | A | 65 | a | 97 | | 129 | Ą | 161 | Á | 193 | á | 225 |
STX | 2 | " | 34 | B | 66 | b | 98 | | 130 | ˘ | 162 | Â | 194 | â | 226 |
ETX | 3 | # | 35 | C | 67 | c | 99 | | 131 | Ł | 163 | Ă | 195 | ă | 227 |
EOT | 4 | $ | 36 | D | 68 | d | 100 | | 132 | ¤ | 164 | Ä | 196 | ä | 228 |
ENQ | 5 | % | 37 | E | 69 | e | 101 | 133 | Ľ | 165 | Ĺ | 197 | ĺ | 229 | |
ACK | 6 | & | 38 | F | 70 | f | 102 | | 134 | Ś | 166 | Ć | 198 | ć | 230 |
BEL | 7 | ' | 39 | G | 71 | g | 103 | | 135 | § | 167 | Ç | 199 | ç | 231 |
BS | 8 | ( | 40 | H | 72 | h | 104 | | 136 | ¨ | 168 | Č | 200 | č | 232 |
HT | 9 | ) | 41 | I | 73 | i | 105 | | 137 | Š | 169 | É | 201 | é | 233 |
LF | 10 | * | 42 | J | 74 | j | 106 | | 138 | Ş | 170 | Ę | 202 | ę | 234 |
VT | 11 | + | 43 | K | 75 | k | 107 | | 139 | Ť | 171 | Ë | 203 | ë | 235 |
FF | 12 | , | 44 | L | 76 | l | 108 | | 140 | Ź | 172 | Ě | 204 | ě | 236 |
CR | 13 | - | 45 | M | 77 | m | 109 | | 141 | ş | 173 | Í | 205 | í | 237 |
SO | 14 | . | 46 | N | 78 | n | 110 | | 142 | Ž | 174 | Î | 206 | î | 238 |
SI | 15 | / | 47 | O | 79 | o | 111 | | 143 | Ż | 175 | Ď | 207 | ď | 239 |
DLE | 16 | 0 | 48 | P | 80 | p | 112 | | 144 | ° | 176 | Đ | 208 | đ | 240 |
DC1 | 17 | 1 | 49 | Q | 81 | q | 113 | | 145 | ą | 177 | Ń | 209 | ń | 241 |
DC2 | 18 | 2 | 50 | R | 82 | r | 114 | | 146 | ˛ | 178 | Ň | 210 | ň | 242 |
DC3 | 19 | 3 | 51 | S | 83 | s | 115 | | 147 | ł | 179 | Ó | 211 | ó | 243 |
DC4 | 20 | 4 | 52 | T | 84 | t | 116 | | 148 | ´ | 180 | Ô | 212 | ô | 244 |
NAC | 21 | 5 | 53 | U | 85 | u | 117 | | 149 | ľ | 181 | Ő | 213 | ő | 245 |
SYN | 22 | 6 | 54 | V | 86 | v | 118 | | 150 | ś | 182 | Ö | 214 | ö | 246 |
ETB | 23 | 7 | 55 | W | 87 | w | 119 | | 151 | ˇ | 183 | × | 215 | ÷ | 247 |
CAN | 24 | 8 | 56 | X | 88 | x | 120 | � | 152 | ¸ | 184 | Ř | 216 | ř | 248 |
EM | 25 | 9 | 57 | Y | 89 | y | 121 | | 153 | š | 185 | Ů | 217 | ů | 249 |
SUB | 26 | : | 58 | Z | 90 | z | 122 | | 154 | ş | 186 | Ú | 218 | ú | 250 |
ESC | 27 | ; | 59 | [ | 91 | { | 123 | | 155 | ť | 187 | Ű | 219 | ű | 251 |
FS | 28 | < | 60 | \ | 92 | | | 124 | | 156 | ź | 188 | Ü | 220 | ü | 252 |
CS | 29 | = | 61 | ] | 93 | } | 125 | | 157 | ˝ | 189 | Ý | 221 | ý | 253 |
RS | 30 | > | 62 | ^ | 94 | ~ | 126 | | 158 | ž | 190 | Ţ | 222 | ţ | 254 |
US | 31 | ? | 63 | _ | 95 | DEL | 127 | | 159 | ż | 191 | ß | 223 | ˙ | 255 |
Leden 2005
Autor: Petr Vyvial
Revize a oprava dokumentu provedena v březnu 2005
Tajuplná tabulka ASCII |